open close
Pandí královna   Markéta Lukášková

Pandí královna
Markéta Lukášková

text: Karolína Jedličková foto: Jáchym Belcher
10. května 2018 18:26

Tahle devětadvacetiletá rodačka z Českých Budějovic je jednou z největších hvězd současnosti na českém internetu. Můžete ji znát díky jejím facebookovým glosám, jako instagramovou Pandí královnu, autorku úspěšné prvotiny „Losos v kaluži“ a paničku fenky s příznačným jménem Panda. Právě ta může za Markétinu pandí obsesi (tetování, přezdívka, předměty a oblečení s motivem tohoto zvířete).

Kniha Losos v kaluži

Markétin Instagram

FB IG

Kdo ji trochu zná, ví, že to má v hlavě srovnané, je pohotová, vtipná a na nic si nehraje. Spousta zlých jazyků ale tvrdí, že si postavila kariéru na bezobsažném plkání prostřednictvím facebookových statusů. Jiní kritizují její cynismus nebo prvoplánovost. Často tak můžeme sledovat bojůvky a trollení na její zdi. Markéta si ovšem dokáže zachovat chladnou hlavu. Má koneckonců přece jen mnohem víc příznivců než odpůrců.

 

Z Budějc mezi bestsellery

Markétina cesta za novinářským a spisovatelským úspěchem nebyla zdaleka tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Když jsem se jí zeptala, jak se dostala z „Budějc“ až na pulty knihkupectví po celý republice, odpověděla mi, že přes Brno! „Šla jsem tam studovat žurnalistiku. Přesně po dvou letech jsem si ale definitivně přiznala, že mě ta škola absolutně nebaví. Studium jsem si totiž představovala úplně jinak. Čekala jsem, že mě tam možná někdo naučí psát články, jenže to se nedělo. Tak jsem se rozhodla přestěhovat do Prahy. Dodnes to považuju za nejlepší krok v životě. Třeba moje máma si to ale nemyslí.”

Nabízí se otázka, proč si Markéta zvolila právě žurnalistiku.

„Protože psaní byla odjakživa jediná věc, která mi šla a byla jsem v ní lepší než ostatní.”

Pandí královna  Markéta Lukášková Pandí královna  Markéta Lukášková

Jaký proběhl její přesun z Brna do Prahy? „Začalo to tím, že jsem se nakýblovala ke kamarádovi na gauč. Asi za měsíc jsem si našla práci ve zpravodajské televizi, kde jsem se o žurnalistice naučila skoro všecko. Potom jsem vystřídala několik dalších míst, psala např. pro Reflex. Díky těmhle zkušenostem jsem nasbírala hodně zkušeností a kontaktů, zároveň mi narost i počet followerů na sociálních sítích. To byl taky důvod, proč si mě všimla nakladatelka z Motta, která mě oslovila s nabídkou spolupráce.”

Nakladatelství Motto projevilo zájem zformovat Markétiny myšlenky do uceleného knižního projevu. Objevilo ji právě na Facebooku, kde redaktory zaujala svými trefnými komentáři k aktuálnímu dění i příběhům ze života, co ve svých statusech zpřístupňovala široké veřejnosti. 

„Když jsem s nabídkou souhlasila, paní redaktorka se mě zeptala, jestli mám nějakej námět. Samozřejmě jsem řekla, že jo, přestože jsem ho vůbec neměla.“

Pak už to šlo ráz na ráz. Markéta podepsala s nakladatelstvím smlouvu a pustila se do práce. „Lososa jsem psala pět měsíců, po večerech, protože jsem normálně chodila do práce.“

„Fenku jsem pojmenovala Panda, protože má takový zbarvení. A od tý doby se to se mnou táhne.”

Posměšky i konstruktivní kritika

Jak na novou kariérní dráhu reagovalo Markétino nejbližší okolí? „No, klasika. Všichni byli nadšený. Nikdo mi to nezkritizoval, což mě sice na jednu stranu těšilo, netušila jsem ale, co čekat od veřejnosti.“ Se šiřší veřejností už to ale tak růžové nebylo. „Sem tam si mě někdo dobíral. Ptali se, jestli tu knížku píšu o Facebooku, a říkali, ať od toho nemám přehnaný očekávání. A taky že název je divnej. Nakonec jsem byla mile překvapená, že i veřejnost přijala knihu tak skvěle.”

Spousta čtenářů se mylně domnívá, že ústřední hrdinka knihy, která se těžce smiřuje se ztrátou své babičky, je ve skutečnosti Markéta.

„Postava Báry je smyšlená. Není to nic autobiografickýho. Je jasný, že je v Báře něco z mojí povahy, ale hodně vyhnaný do extrému. Obě moje babičky jsou naštěstí stále naživu.“

Četla jsem asi třicet recenzí na Lososa, vesměs byly pochvalné. Když už Markétě čtenáři něco vytýkají, pak je to uspěchaný konec nebo povaha hlavní hrdinky. „Čekala jsem mnohem větší 'hejt'. Ten se ale nikdy nedostavil. Z negativních recenzí se určitě snažím si něco vzít. Teď zpětně si sama říkám, že na tom uspěchaným konci něco je. Beru si z toho ponaučení pro příští knihu. Co se kritiky hlavní hrdinky týče, jsem ráda, že jsem ji napsala tak dobře, že dokázala někoho naštvat.“

Markétina cílová skupina ale není tak úzkoprofilová, jak by se mohlo vzhledem k ryze holčičímu tématu zdát. „Knihu četlo spoustu lidí, bez ohledu na věk i pohlaví. Jak moje vrstevnice, tak i starší ženy a muži. Dokonce si ji přečetlo i několik sedmdesátníků. Spousta holek mi potom psala, že se dokázala ztotožnit s hrdinkou a kniha jim pomohla překonat smrt blízkýho člověka. I díky představě, že odejde do nebe. Považuju to za největší úspěch a motivaci do další práce.“

bota

O čem je Losos v kaluži?

Cynická Bára není typ holky, co se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za které dostane 200 lajků dřív, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, co se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Život se jí otočí vzhůru nohama, když její babička „odejde do nebe“. Bára ale brzy zjistí, že smrtí nic nekončí. Naopak! Všechno teprve začíná!

Pandí královna  Markéta Lukášková

UZ Markéta o cestování

„Ten současnej trend navštěvování Asie mě moc nebere. Jsem milovnice Evropy, ale doufám, že se brzo poletíme podívat i do Ameriky. Nejradši mám Londýn, s přítelem nás napadlo zajet se tam podívat v době královský svatby. Uvidíme, jestli to klapne. V létě se chystáme do Srbska, odkud můj přítel (stand-up komik Nikola Džokić) pochází a má tam celou rodinu.“

Úspěch kam se podíváš

Na Markétině příběhu je skvěle patrná moc sociálních sítí. Když to s nimi umíš, můžeš to dotáhnout až na filmové plátno. Losos v kaluži bude s největší pravděpodobností uveden v příštím roce do kin.  

Zdá se až neuvěřitelné, co všechno se Markétě s její prvotinou podařilo. Nelze se jí nezeptat, jak se tohle všechno semele. „No, zase ten Facebook. Zkontaktovala mě tam producentka Hedvika s nápadem zfilmovat moji knihu. Jednání šlo až neuvěřitelně rychle, příští rok by se mělo začít točit. Teď řešíme štáb, herce, s dramaturgem dáváme dohromady synopsi. Jsem moc ráda, že mě Hedvika nechá zasahovat i do výběru režisérský pozice a hereckýho obsazení. Často vám údajně jenom řeknou ‘napiš scénář a dál do toho nekecej’. Já nikdy před tím nic podobnýho nedělala, je to pro mě úplně nový. Užívám si to. Deadline scénáře mám na konci listopadu 2018.“

Vzhledem k tomu, že se u knihy i dost nasmějete, může autorka místy budit dojem, že má nakročeno stát se takovým ‘Vieweghem v sukni’.

„Doufám, že ne! Podle mě je v Čechách problém s tím, že filmy o holkách točej chlapi. Pak vznikaj všechny ty Romány pro ženy, který ale o ženách ve skutečnosti vůbec nejsou.”

Vypadá to, že se Markétě podařilo z debutu vymáčknout, co se jen dalo.

„Teď řešíme ještě audioknihu.” Snad poslední, co se ještě nabízí, je překlad do cizího jazyka. „Tak nad tím jsem popravdě vůbec nepřemejšlela. Ale proč ne.”

Pandí královna  Markéta Lukášková Pandí královna  Markéta Lukášková

Další kniha na cestě

Někteří lidé kupují knihu podle obalu. V případě Lososa v kaluži je vizuální stránka celkem tahák. Vytvořit obálku bylo přitom drama. Původní grafička totiž zrušila zakázku měsíc před vydáním, takže se jeho termín musel posunout. Dokud Markéta neobjevila nadanou ilustrátorku Ladu Brůnovou. Té se kniha moc líbila, obě dívky tak brzy našly společnou řeč a tisku už nic nebránilo. „Měly jsme s Ladou štěstí na grafického redaktora z Motta, který byl nakloněný netradičnímu zpracování. Spolupracovat budeme i na mé druhé knize.“

A o čem ta druhá kniha bude?

„Knihy budou určitě propojené. Ta druhá bude z prostředí padesátých let. Líbí se mi zůstávat v příběhu jedné rodiny.“

Padesátá léta vypadají už jako tvrdší oříšek. „Je pravda, že si na to musím dávat pozor. Lidi v tý době mluvili jinak než dneska, reálie jsou pro mě důležitý. Jsem proto domluvená s jedním historikem, že mi pomůže s korekturou.“


 

FB IG

PROČ TO DĚLÁME

Protože když ve vás někdo věří, dokážete víc.

Rozhodli jsme se podpořit mladé lidi, protože věříme v jejich schopnosti a víme, že svými nápady a plány mohou inspirovat ostatní. My jim pomůžeme na jejich cestě za zkušeností a vy je teď můžete podpořit svými hlasy.