open close
O krásách naší země...

Markéta Nováková
O krásách naší země...

20 hradů a zámků za 3 dny...

ČR, 26. července 2018 10:25

Začínali jsme cestou na sever, k českému středohoří. První zastávkou byl zámek Libochovice, kde plánujeme focení s Gabrielou Koukalovou. Tento kraj už znám, a tak jsem se rozhodla cestou navštívit i krásný vodní hrad Budyně nad Ohří. Před několika lety jsem tam fotila jednu svatbu a dalo by se říct, že jsem si ho tak trochu zamilovala. Je to nádherný hrad s dochovanými obrannými hradbami, přes které koukáte do lesa. Zajímavé je, že se dochovala pouze čtvrtina původního hradu. Zbytek vylétl nedopatřením do povětří. Pokračovali jsme, ale dál směr Libochovice.

Čekalo nás náměstí kouzelného malého městečka, jehož branou jsme prošli na pozemky zámku. Hned za bránou nás vítala fontánka na krásné arkádové chodbě. Upřímně, bylo takové vedro, že jsme museli hodně odolávat, abychom do ní neskočili. Vpravo u vstupu byla gotická kaple, kolem níž se vcházelo na nádvoří zámku. U vstupní pokladny nás překvapil vycpaný páv. Docela jsme se divili, ale paní na pokladně nám vysvětlila, že na zámku žije snad kolem třiceti pávů. Turisté je však krmí tak moc, že pávi pak nejsou schopni vzlétnout a usídlit se v korunách stromů, kde normálně přenocují. Ten vycpaný chudák díky tomu jednu zimu zmrzl. Stále nevím, zda se smát nebo být smutná =D Zde jsme zašli i na prohlídku. Interiéry byly krásné, ale to přeci ještě uvidíte =)

Další výprava byla směr Stekník blízko Žatce. Musím říct, že do tohoto kraje by se měl vypravit každý- má takovou neotřelou atmosféru. Je to oblast Sudet a dodnes to z kraje cítíte. Během vysoké školy dějin umění jsme tu byli na exkurzi a pamatuji si, že nám profesor vyprávěl o tom, že místní lidé znali kraj velmi dobře a měli v něm vybudované různé krajinné systémy. Ty však pozdější obyvatelé neznali, a tak to tam začalo, i z tohoto důvodu, pustnout a chátrat. Je to místo s padesáti procentním poklesem obyvatel. Procházkou narážíte na neobydlené domy, kláštery i nádherné kostely. Není to tak, že by město nežilo, je nádherné, upravené a plné architektonických skvostů. Musím říct, že se tam neustále ráda vracím a vždy objevím něco nového. Zámek Stekník leží nedaleko, mezi lány chmele. Je sice stále ve špatném stavu, ale i tak na něm restaurátoři odvedli kus práce. Dva nejkrásnější sály se právě opravují a zámecká kaple je celá krásně zrestaurovaná. Asistent, který jel se mnou, byl z tohoto kraje nejvíc nadšený hlavně kvůli okolním výhledům na chmel =D Poslední drobností, která mě zaujala, byly obrovské, snad dvoumetrové, masivní prázdné zlaté rámy. Myslím, že stojí za to, do těchto míst vyrazit.

Pokračovali jsme dál směr Valeč. Cestou jsme projížděli kolem Loun, a to bych nebyla já, abychom tam nezastavili.
Z dálky jsem totiž zahlédla chrám s krásnou střechou, a tak jsme zastavili u hradeb města. Hradby byly bez nástavby a tak byly nádherně vidět a vévodila jim krásná brána. Za branou byly malé uličky plné krásných domečků. Pokračovali jsme ale k místnímu gotickému kostelu. Nejdříve jsme se dovnitř nemohli dostat, ale za nedlouho k nám přiběhla paní, že má sice pauzu, ale přesto nás nechce nechat čekat a pustí nás dovnitř =) Čekala nás nádherná kroužená klenba a velký dřevěný oltář. Ten jsem ocenila, protože klasické barokní zlaté oltáře můžou působit v prostých gotických chrámech až moc pompézně. Je to rarita, takže se nám paní ráda pochlubila, že drží snad první nebo druhé místo s největším dřevěným oltářem v Evropě. 

Pokračovali jsme dále na Valeč, a čekal nás největší šok. Cestou jsme obdivovali krásnou krajinu kopců a údolí. V dálce na úpatí kopce, svítili zdi Valče. Cestou jsme minuli dvě zajímavosti a já si je musela prohlédnout. Byly to dva soukromé zámky. Jednoho jsem si všimla jen díky sloupkům zdi, které byly zakončené glazovanou zelenou jehlancovou stříškou. To, co bylo za ní, však bylo mnohem zvláštnější. Byl to zámeček s jak kdyby barokními štíty. Měl šílený tvar a zprostřed střechy se tyčila dřevěná rozhledna. Říkala jsem si, že toho na něm museli v posledních letech asi dost napáchat. Jaké pak bylo překvapení, když jsem zjistila, že jeho původní podoba byla ještě bizardnější =D...


Další byl zámeček v Mlýnci, taky taková romantická nezvyklost s věží, ale nebyl moc vidět za vysokým cihlovým plotem. Ráda bych se tam na obě místa ještě vrátila.


No, ale konečně k Valči! Už jen městečko pod ním nám přineslo hezkou podívanou. Parkoviště z boku je u krásného barokního kostela s vyhlídkou na kraj, takže taky paráda. Dál k zámku se jde alejí stromů, a když přijdeme k prostoru před zámkem, čeká nás přes kašnu a sochy kolem ní hezký pohled na zámeček. V kašně plavaly červené rybičky v nazelenalé vodě. Nádherná kombinace. Překvapením pro nás bylo, že chodíte po zámku sami s několika papíry a objevujete. Další zvláštností bylo, že zámek slouží jako výstavní prostor modernímu umění Plzeňských studentů. Takže jsme viděli opravdu nečekané =D
Bohužel, kvůli několika událostem, a především poslednímu požáru, se v zámku dochovala a plně renovovala jen jedna místnost.

Výlet jsme zakončili ve Stříbře, ale o něm až příště.... =)


 

TOP 5

  1. Trafika z 19 století
  2. Zámek mezi chmelem
  3. 2m zlatý rámy
  4. 33 °C v autě
  5. Vycpaný páv

Fotogalerie

PROČ TO DĚLÁME

Protože když ve vás někdo věří, dokážete víc.

Rozhodli jsme se podpořit mladé lidi, protože věříme v jejich schopnosti a víme, že svými nápady a plány mohou inspirovat ostatní. My jim pomůžeme na jejich cestě za zkušeností a vy je teď můžete podpořit svými hlasy.