open close
Letadlem tam a zase zpátky

Denisa Hlušičková
Letadlem tam a zase zpátky

TW

Stalo se v Lodži 2/2

Lodž, 3. srpna 2018 16:07

Byli jsme plni očekávání, na co narazíme první večer v Lodži při večeři. Ukázalo se ale, že prvotní dojem z přeplněné ulice hospůdkami a restauracemi byl možná přehnaný. Nebo to bylo tím, že jsme po Tel Avivu byli zmlsaní? Ať tak či tak, najednou nám jedna ulice nestačila a my nevěděli, kam se jít najíst. Italskou kuchyni jsme nechtěli, protože ji vaří podobně po celém světě a na echtovní polskou restauraci jsme nenarazili. Zaujala nás ale krásně osvětlená restaurace, která byla vyvedena do filmového stylu. Všude po zdech byly vylepeny filmové plakáty a s tlumeným osvětlením to dělalo perfektní atmosféru. 

I přes skvělou večeři jsme se ale už těšili do další destinace. Nenašli jsme v Lodži žádné zajímavé památky nebo atrakce, ze kterých bysme byli unešeni, takže jsme plánovali let na druhý den a hlídali si počasí. Bohužel Lodž nám asi opravdu nebyla souzena, protože byl hlášen výskyt bouřek v okolí Lodže a jelikož lítáme za VFR, tak jsme byli odsouzeni zůstat v Lodži ještě jeden den. Grrr. 

Člověk ale musí myslet pozitívně, protože když bude myslet pozitívně, tak nemůže myslet negatívně. Začali jsme hledat tedy další atrakce, kromě nákupáku, který místní vychvalovali do nebes. Další bod, na který nás většina odkazovala byl Ksiezy Mlyn. Znělo to fakt zajímavě, ač realita byla opět jiná. Viděli jsme staré objekty bývalé továrny, ale nikde nebyly žádné prohlídky, výstavy nebo historie. Prostě jsme si jen prohlédli, jak teď bydlí bývalí tovární dělníci v bývalé místní továrně a to bylo tak nějak všechno...

Rozhodli jsme se proto Lodž pojmout jako náš gastro výlet, protože takoví dva bašťouni si vždycky najdou zajímavé reastaurace, které uspokojí jejich apetit. Na oběd jsme proto šli do blízkovýchodní restaurace a ochutnali místní falafel s harissou a koftu. Krása střídala nádheru a my se odvalili v děšti do našeho pokoje, kde jsme trávili a připravovali se na večerní nášup.

Do našeho zorného pole se dostala klasická čínská restaurace, ve které jsme ani jeden nikdy nebyli. Ta nabízela nejen božské jídlo, ale i velmi milou obsluhu, se kterou jsme si padli do noty. Byly nám doporučeny klasické čínské kedlíky, které jsem si ve vegetariánské verzi taky objednala. David neodolal něčemu, jehož název už dávno nevíme. Každopádně způsob jezení byl založen na přenášení postupně všech ingrediencí z jednoho talíře na talíř druhý, kde se vše zabalilo do palačinky. Nikdy jsme v čínské restauraci nebyli, takže jsme měli zážitek a určitě to doporučujeme. Za prvé se klasická asijská kuchyně nedá s těmi stánkařskými v nákupáku ani srovnat a za druhé je to jídlo tak lehké, že i přesto že jsme se nacpali k prasknutí, tak jsme se po půl hodině dožadovali dezertu. 

 

Fotogalerie

PROČ TO DĚLÁME

Protože když ve vás někdo věří, dokážete víc.

Rozhodli jsme se podpořit mladé lidi, protože věříme v jejich schopnosti a víme, že svými nápady a plány mohou inspirovat ostatní. My jim pomůžeme na jejich cestě za zkušeností a vy je teď můžete podpořit svými hlasy.